Jak se o sobě můžete učit skrze svého psa

Nedávno jsem v jedné facebookové skupině viděla záběry z natáčení filmu Psí poslání. To, co jsem viděla, hnulo celým mým systémem. Tak takhle se natáčejí dramatické scény se zvířaty? To se vážně u toho ten pes musí skoro utopit, jen abychom se pak mohli podívat na srdcervoucí příběh o psech? Kam až si dojde lidské ego, jen aby dosáhlo svého cíle?

Když jsem se pak podívala na upoutávku filmu, mým systémem projel restart. (Znovuzrození)

Další komerční film, kde hrdinou je pes. Roztomilé záběry štěňat, psů, triků a scén přesně jako do filmu. Prostě ideální, srdcervoucí. Jenže takhle to ve skutečnosti prostě není. Co třeba natočit film o obyčejných pejskařích? O tom, co je ve vztahu se psem opravdu důležité a jak mít normální vztah a nezbláznit se z toho.

Co je pro mne psím posláním?

To, že se skrze svého psa můžete stát lepšími lidmi. Jak? Nahlédněte do světa, ve kterém nejste důležitější ani vy, ani váš pes. Oba jste důležití stejně.

Spíše se vás zeptám takto: Milujete své psy více než sami sebe?

Někdy si to člověk ani neuvědomí, ale s lehkým poodstoupením může pozorovat, jak moc se svému psu přizpůsobuje.

Začne to nevinně, od štěňátka. Tomu se prostě nedá odolat. Malý pejsek může skoro všechno. Člověk se do svého přítele doslova zamiluje, vcítí a všechno za něj řeší, rozebírá, konzultuje, probírá s ostatními pejskaři nebo na facebookových skupinách. Hlavně, aby se mu nic nestalo a hlavně, abyste byli pozitivní!

Člověk pak úplně zapomene, že má také sebe a že záleží na tom, jak se ve vztahu se svým psem cítí.

Chcete žít vyrovnaný vztah se psem?

Hodně s tím souvisí zodpovědnost za svého psa.

Co tím myslím?

Když váš pes udělá něco, co se vám nelíbí, změníte to? Pokud ne, tak si vás zřejmě dobře omotává kolem svých tlapek.

Zodpovědnost za svého psa znamená, že se váš pes chová podle toho, jak to chcete vy. To znamená, že si nestěžujete, když vás neposlechne, ale něco s tím uděláte. Aby to bylo ale fér, musíte umět přihlížet ke svému psu a vědět, co si můžete nárokovat a co už ne.

Vyjádříte se, zareagujete. A když je to nutné tak třeba dupnete, tlesknete, houknete, zvýšíte svůj hlas, šťouchnete ho, plácnete ho, ale sjednáte si jeho zpětnou reakci.

Nemyslím, že ho bouchnete nebo na něj budete hystericky křičet, ale řeknete mu to tak, že pochopí, že si neděláte legraci. Jakmile zareaguje, dokončíte svůj požadavek, nebo se s ním domluvíte jinak, ale ukončíte s ním započatý rozhovor.

Napadá vás, že tohle už není pozitivní výchova? Vkrádají se vám myšlenky, že nechcete na svého psa tlačit?

A co se zeptat přímo vás. Je pro vás fér, když si váš pes dělá, co chce a vy se u toho cítíte špatně? Stalo se vám, že prostě nevíte, jak psovi říct dost a už vám jeho chování přerůstá přes hlavu? Snažíte se plnit limity pozitivní výchovy, ale nějak se vám to nedaří?

Pozitivní výchova je vcelku komplexní práce se psem. Člověk musí přesně vědět, co dělá a proč, aby mohl zachovat pozitivní vývoj a průběh výchovy psa. Musíte se svému psu dostatečně věnovat a hlavně, musí mít na to dostatek času.

Řekněte mi, kdo z vás má tolik času, abyste se svým štěňátkem byli minimálně 6 měsíců doma a dokázali ho úspěšně a pozitivně provést do dospělosti? A co potom? Myslíte si, že tím to končí? Musím vás zklamat, protože i pes se učí celý život a vy s ním.

Souhlasím, že na psa musíte občas zatlačit, ale není to negativní tlak, ale výchovný. Naprosto přirozený k tomu, aby vás pes začal respektovat.

Myslíte si, že fena, která vychovává svá štěňata používá nějakou skrytou pozitivní psí metodou? Ne, nastavuje svým štěňatům jasná pravidla hry. Dává svým štěňátkům takzvané výchovné lekce. Svojí reakcí zasáhne v momentě, kdy štěňátko překročí určité hranice chování. Docela rázně zasáhne. Přesně tak silně, aby to štěndo pochopilo a přitom, aby ho to nezranilo.

Pozitivní metoda výcviku je skvělým doplňkem k výchově psa a výborná metoda, jak to dotáhnout profesně hodně daleko. Nicméně považuji za nutné, aby vám někdo řekl, že jen pozitivní metoda je prostě sobecká vůči vám.

Nebo se snad dokážete svému psu věnovat natolik, že ho dokážete provést životem jedině pozitivně? Podle mého je to pro obyčejného pejskaře naprosto nereálné. Také vnímáte ten tlak? Jedině pozitivně? To aby se z toho jeden zbláznil. Práce pro  psího psychologa.

Je prostě jasné, že na takovou výchovu nemá každý tolik času. A je také jasné, že se vám to může někde vymknout z kontroly. A co potom? Potom přijdou špatné pocity selhání jako špatný páníček, který to nezvládá. A kdo vám pak pomůže v tuhle chvíli?

Mám pro vás dobrou zprávu.

Můžete se svým psem komunikovat jeho přirozenou cestou. Tak jako kdyby se najednou ocitl na ulici a musel by se domluvit s pouličními psy. Tam by se to naučil hodně rychle, tam totiž platí: akce = reakce.

Všichni pejskaři se nemohou házet do jednoho pytle! Každý máte svého psa z úplně jiných důvodů za úplně odlišných podmínek. Podívejte se na váš vztah a zhodnoťte ho zodpovědně ke psu i k sobě. Nesrovnávejte se s lidmi, kteří se psům věnují aktivně. Dělají různé psí sporty a veškerý svůj volný čas věnují svému psu.

Zeptejte se sami sebe, co přesně chcete, aby váš pes dělal jinak a jak. Zamyslete se nad tím, jak docílit toho, abyste byli fér k němu i k sobě.

Věřím, že mezi pejskaři jsou i obyčejní lidé, kteří chtějí férový vztah, ve kterém i člověk má co říct.

Jak to poznáte?

Máte pocit, že už se nechcete schovávat za chování svého psa. Že někde uvnitř přesně víte, proč se tak chová, ale ego zatím vítězí. Víte, co přesně mu tolerujete. Už vás ale nebaví zoufalý pocit toho, že svého psa nezvládáte a nevíte, jak být neustále pozitivní, když si máte sjednat u svého psa respekt a pořádek.

Už si na něj nechcete stěžovat, protože někde uvnitř víte, že chyba je ve vás.

A také víte, že jste to ještě NEVZDALI.

V tom případě vám blahopřeji. Jste na skvělé cestě k řešení vašeho vztahu.

Nabízím vám řešení.

Naučte se dobře rozumět psí řeči, abyste měli klid, že svému psu neubližujete a abyste věděli, jak se přesně cítí.

Reagujte na jeho chování. Nenechávejte ho, aby si to dělal po svém, když po něm něco chcete. Reagujte přiměřeně k jeho charakteru. Jedině tak si dokážete sjednat respekt a důvěru. Nebojte se vyjádřit, jak se cítíte.

Spokojený páníček = spokojený pes

Psí láska by neměla být fanatická nebo sobecká.

Pokud jste naladěni na stejnou vlnu myšlení, budete rozumět tomu, že váš pes je vizitkou vašich vnitřních limitů.  Bude dělat jen to, co mu povolíte, s čím se smíříte nebo co už vzdáte a s čím se naučíte žít. Jak se rozhodnete je jen na vás.

Díky svému psu se můžete stát lepšími lidmi a to si myslím, že je psí poslání.

Mám za to, že psí poslání je právě v tom, aby nám na sobě ukázali, kde všude děláme chyby. Co si v sobě potřebujeme přesně ujasnit a vyřešit, abychom mohli vnitřně povyrůst. A tak toho využijte a zkuste vnímat svého psa jako osobního pomocníka a staňte se lepšími lidmi.

Poděkujte proto svému občas “náročnému” psu, protože skrze něj se učíte poznávat své limity a respektovat sami sebe.

Věřím, že pokud jste došli až sem, tak se máte přinejmenším stejně tak rádi jako máte rádi svého psa 🙂

S respektem a láskou <3

Pavla Polymnia a Díno Dinosaurus


Vžijte se na chvíli do role psa
a zjistěte, jak si páníčka bezpečně
omotat kolem svých tlapek.

Zasmějte se s e-knihou

Vaše průvodkyně férovou komunikací se psem. Pomáhám psům a jejich páníčků tak, aby se spolu v důvěře a respektu vždycky domluvili. Napsala jsem zábavnou knihu pro psy, na které si uvědomíte, jak si vás pes krásně omotává kolem svých tlapek. :)
Jak vyzrát na páníčka (návod pro psa)
Příběh o tom, jak vznikl online kurz Psích souvislostí si přečtěte tady>>.

Naučte se rozumět psí řeči, která je klíčem k srdci vašeho psa - důvěře, lásce a respektu. Nahlédněte do online kurzu férové komunikace se psem - k části o Konejšivých signálech. Přístupy jsou Z-DAR-MA.

0
lidí
už signály v řeči psa vidí
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.