10.9. 2020 mě pozvala Iveta Haňavcová, lektorka 1. pomoci v projektu Nauč se 1. pomoc, k rozhovoru o tom, co dělat, když se k nám blíží rozzuřený pes.

Vznikl z toho tento článek. Rozhovor s Ivetou najdete na konci a určitě vám doporučuji se na něj podívat.

Dnešní článek je o tom, jak bychom měli správně poučit své děti, když už si chtějí pohladit cizího psa, co se má správně dělat nebo nedělat. Vztahuje se to také pro dospělé, ostatní pejskaře a milovníky psů a zvířat.

1. ZEPTEJTE SE MAJITELE PSA!

Je nutné svým dětem vysvětlit, že je potřeba se nejdříve zeptat majitele psa, jestli je možné si pejska pohladit, protože on je za svého psa zodpovědný. Dost často se stává, že si to z různých důvodů nepřeje a je nutné, abychom jeho rozhodnutí plně respektovali, i když se nám to může zdát divné. To není naše věc.

Ne každý pes, i když je roztomilý, touží po vašem pohlazení.

Zeptejte se svých dětí, jak by reagovali, kdyby k nim přistoupil najednou někdo cizí a chtěl si je s pisklavým hláskem pohladit, pomuchlovat si je. Jak by se u toho cítili? Bylo by jim to příjemné?

Můj spešl tip: Občas dětem postačí připomenout vzdálenou tetičku, která je takhle podobně vehementně vítá, objímá a čepýří. 🙂 Děti to pak okamžitě chápou, protože si to dokáží plně a do detailů představit.

2. JAK POHLADIT PSA, KTERÝ VÁS NEZNÁ

Vysvětlete dětem, že pejsci se hladí od hlavy směrem k ocasu. Po směru jeho srsti proto, že jim to je takhle příjemnější a zkuste jim opět připomenout tetičku. Uvidíte, jak to bude fungovat. Jsem si jistá, že každý zná ten pocit rozcuchu neomalených rukou.

Pes se hladí klidně a pomalu hlavně proto, že bujaré drbání by psa mohlo rozhodit, rozrušit. Pes vás nezná a vy neznáte jeho. Je to první kontakt a ten je vždy dobrý dělat s klidem.

Ruku vedete spodem, ne vrchem na hlavu. Většinou každý na psa chce sáhnout z vrchu, přímo na hlavu. Zkuste to jinak.

Můj spešl tip: Nejdříve psa oslovte, pozdravte ho, dřepněte si k němu spíše bokem, ne čelem k němu a když uvidíte, že má o vás zájem, natáhněte k němu ruku. Jako potvrzení, že máte přátelské úmysly, podívejte se krátce do strany, skloňte hlavu. Pak teprve, pokud má pes zájem, natáhněte ruku směrem ke psu. Spodem, ať ji dobře vidí. Podrbejte ho na hrudi a pak už se nechte vést situací a přítulností psa.

Když pes nemá zájem. Rozlučte se s ním. I to je v pohodě. Hlavně si to neberte osobně. Poděkujte majiteli a rozlučte se v dobrém. 🙂

Dodatek:

V pohlazení psa, kterého neznáte děláte primárně dobře jemu, ne sobě, i když důvod, proč si ho chcete pohladit je právě uspokojení vaší potřeby. Proto cizí psy hlaďte s respektem. Psi nejsou hračky, ani věci, ale osobnosti a každý má rád něco jiného. A kde mají psi drbání nejraději? Na zadku 🙂

3. TOP BOD – NEOBJÍMEJTE PSY, KTERÉ NEZNÁTE A ONI NEZNAJÍ VÁS!

Vysvětlete svým dětem, že se cizí pes prostě neobjímá. Tečka.

Obejmutí je projev důvěry. Je tam velké riziko toho, že pes začne vysílat signály, ve kterých sděluje, že mu to je nepříjemné, ale nikdo to nevidí. Intenzita se stupňuje tak, že to pes už psychicky nesnese a ožene se. Dál už to asi znáte.

Opět tu pomůže připomenout naši už oblíbenou tetičku.

Tyto signály psa jsou:

• odvrácení tváře směrem od osoby, která ho chce pohladit,
• olizování špičky nosu (je to rychlé a snadno se to přehlídne),
• odstoupení psa od osoby,
• vyhýbání se očnímu kontaktu,
• ztuhnutí psa,
• ztažený ocas.

Můj spešl poznatek: Když pes člověka nezná, je pro něj velmi nepříjemné, aby ho cizí člověk začal objímat. A to i přesto, že ten člověk je největší milovník zvířat na světě. To toho psa nezajímá. On vás nezná, neví, jaký máte záměr. Jeho důvěru si musíte nejdříve získat, abyste ho mohli takto objímat.

4. MŮŽOU SE HLADIT ŠTĚŇÁTKA?

Štěňátka jsou většinou veselá a radostně se nechají hladit, z toho ale nejsou zase nadšení majitelé psů, kteří učí své pejsky, aby na kolemjdoucí nereagovali a neskákali na ně při vítání.

Nicméně je tam velká šance k pohlazení, protože proto ty pejsky máme, nebo ne? Kontakt s nimi nás dělá šťastnými a čím větší socializace, tím lepší. Musí být ale ze strany páníčka prováděna správně. A k tomu patří i určitá pravidla setkávání s cizími lidmi, dětmi tak, aby to bylo pro všechny bezpečné.

Můj osobní tip: Je dobré si s dětmi o těchto situacích úplně normálně pohovořit, dítě si rozhovor s vámi vybaví a rychleji se při setkání s neodolatelně rozkošným stvořením zklidní. Je také dobré je upozornit na ostré zoubky a drápky. A je také dobré dětem nezakazovat proudění těchto emocí. Povídejte si o tom s nimi. Je v pořádku, že jsou ze štěňátek nadšení. Vždyť je to přirozené. Dopřejte jim tu radost, vlídně a bezpečně.

5. PŘIVÁZANÝ PES – MŮŽETE HO POHLADIT?

Nehladit!

Toto pravidlo svoje děti naučte minimálně do puberty, kdy stejně nebudete mít přehled o tom, co venku dělají!

Nebezpečné je to hlavně proto, že pes pravděpodobně čeká na svého pána a je ostražitý. Může také hlídat své teritorium nebo nějakou svojí „důležitou“ věc. Přivázaný pes je v napětí, v pozoru. Mějte to vždy na paměti.

Tip pro pejskaře: Mějte tohle při uvazování psa na mysli a vybírejte k tomuto účelu klidnější místo, spíše na odlehlé straně od rušného průchodu lidí. A pokud můžete, své psy neuvazujte a nenechávejte je o samotě vůbec.

6. MŮŽOU SI DĚTI POHLADIT VOLNĚ POBÍHAJÍCÍHO PSA A CO MAJÍ VLASTNĚ DĚLAT, KDYŽ SE S NÍM SETKAJÍ?

Musím přiznat, že tyhle otázky jsou pro mě opravdu náročné, protože v sobě nesou spoustu důležitých faktorů, které pak ovlivňují danou situaci. Můj mozek holt jede v souvislostech a proto nerada paušalizuji.

Dám vám aspoň pár rad na různé druhy situací.

Pokud je dítě s vámi, tak je dobré přijít k dítěti a případně vstoupit mezi dítě a psa, pokud chcete setkání zabránit.

Děláte to ovšem s klidem, bez křiku a paniky. Tohle nejde obejít výmluvama. Prostě jako matka se tak zachovejte. Jde vám přece o dítě. Pokud z vás totiž pes ucítí sebevědomou ženu, bude z vás mít respekt. Pokud budete hysterčit, psa to ještě více rozhodí nebo rozdovádí.

Pokud je dítě samo, tak je nutné mu vysvětlit, aby se zastavilo a uklidnilo. Nejlépe, aby se postavilo ke stromu, ke zdi. V žádném případě, aby nezačalo utíkat nebo křičet. Pes dítě vidí jako hodně zajímavou věcičku se spoustou atraktivních hýbacích součástí, které se dají v běhu dobře chytat. Navíc to píská a je s tím zábava to honit.

Ať nezírá na psa, ale přdstírá, že má něco jiného na práci a psa snad ani nevidí. Ať kouká někam jinam, ale kryje si záda právě tou zdí. Když je v prostoru, ať se prostě zastaví a kouká jinam, než na psa.

„Natrénujte si to s dítětem.“

Pokud máte doma rozené dítě milovníka zvířat, utíkací problém mít nebudete, no, i když… Pravidelně s nima o psech a různých situacích mluvte. Moje dítě je schopné na cizí psy začít štěkat a vrčet a měli jsme velmi nepříjemnou příhodu. To prostě nevymyslíš. Moje vlastní dítě! Holt velká fantazie a vcítění se do role psa obranáře. Takže na to u dětí taky bacha.

Takže mohou si děti pohladit volně pobíhajícího psa?

S pánem ano (po domluvě), bez pána psa NE.

Máte ústa, domluvte se s majitelem psa. Pokud psům nerozumíte, tak nepanikařte a pro své dítě si naopak informace o psí řeči a signálech vyhledejte, ať víte, jak se chránit.

Skoro každý druhý člověk má doma psa. Češi jsou prostě pejskaři. Psi tu s námi žijou a je nutné se s nimi nějak domluvit, ať jste pejskař nebo ne. Já bych začínala s domluvou u majitelů psů. Slušně, s respektem a vlídností.

To samé bych očekávala od majitelů psů vůči nepejskařům. Prosím respektujte matky s dětmi a své psy si odvolávejte včas. Zajímejte se o své okolí, koho potkáváte a jestli někoho svým psem neohrožujete, byť je váš pes zlatý. Holt, každÝ má ten svůj svět v hlavě. Pojďme tomu společně pomoci tím, že se každý trochu posnažíme ještě trošku víc, než doposud.

Na rozhovor s Ivetou Haňavcovou se podívejte níže. Úspěšně jsme ho zvládly dotočit a předat vám všechny informace, i přes komplikace s internetem, které jsme pak vyřešily, cca od 15 – 30 min, pak už je to bez problému. Děkujeme za pochopení:

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

• Jak se zachovat, když se k nám nějaký pejsek blíží z dálky a majitele nevidíme a nevíme, co pes udělá? (Např. mám dělat, že ho nevidím?)

• Co mám dělat když jedu na kole a nějaký pes na mě vyběhne a snaží se mě kousnout do nohy?

• Co by měla dělat paní učitelka, když jde s dětmi na vycházku a začne kolem nich pobíhat pes a vrčí?

• Co dělat, když už ten pes ve výše zmiňované situaci přece jen nějaké dítě kousne a kouše dál? (Má se pes nějak “zneškodnit”)

• Jak bychom se měli chrátit před rozzuřeným psem? (Např. zabalit se do klubíčka?)

Dejte nám zpětnou vazbu a pište do komentářů, sdílejte své zkušenosti, sdílejte rozhovor s ostatními. Děkujeme.