Už jste si zase neužili procházku se svým psem, protože už od dveří za ním spíše běžíte, než společně jdete? Neposlouchá vás, tahá vás na vodítku a štěká na ostatní psy a přitom vy víte nebo si to aspoň myslíte, že doma je nesmírně hodný pes? Je pro vás procházka spíše každodenním utrpením namísto krásně stráveného společného času venku? Zajímalo by vás, co za tím vězí a proč je váš pes venku tak nezvladatelný? Tak čtěte dál…
Mám pro vás 10 úžasných tipů, jak svůj vztah se psem můžete ihned začít měnit, aby vás pes lépe vnímal a poslouchal vás.
Povzbudím vás. Nejste v tom sami. Nejste jediní, kdo si se svým psem neví rady.
Je mnoho pejskařů, kteří svého psa nezvládají. A to ne proto, že se mu třeba nevěnují nebo že ho nemají dostatečně rádi. Ba naopak. Jste páníčci, kteří své psy totálně milují! A co víc, pro svého psa uděláte cokoliv na světě. Stále na něj myslíte, protože ve vašem srdci je prostě na prvním místě.
A právě přesně pro vás sepisuji zdánlivě nepodstatné drobnosti, které vám i přesto pomohou vašeho psa sebevědoměji vést a lépe s ním komunikovat.
V dnešním článku se dozvíte, proč byste se měli blíže podívat na váš každodenní odchod se psem na procházku a příchod z ní.
Určitě si teď říkáte! “Proboha, co to plácá?! Jaký odchod a příchod? Co na tom mám probůh změnit? Přece normálka, ne? Dám psu obojek, vodítko a jde se ven. Co je na tom nenormálního? Každý pes se přece na procházku těší a vyvádí. Nebo snad ne?
A víte že máte pravdu?
Samozřejmě, že se každý pes na procházku nesmírně těší. Je však rozdíl v tom, jakým způsobem se dá na procházku odejít. A to právě vy můžete ovlivnit tím, že změníte svůj způsob komunikace.
Zkuste si vybavit, jakým způsobem se svým psem komunikujete, když se na procházku chystáte při oblíkání, nazouvání bot, bundy, nasazování obojku, atd.. Jakým tónem na něj mluvíte? Jak moc nahlas? S jakou energií? Spíše ho povzbuzujete, jste ticho nebo ho hubujete?
Co myslíte, co přesně způsobuje jeho přílišné nadšení?
Zkuste si celý váš odchod takto v mysli představit.
Už to vidíte?
Zeptám se vás. Myslíte si, že je možné, že ho svým chováním nějak více povzbuzujete? Nebo se ho naopak snažíte utišit, ale nefunguje vám to a je to spíše horší?
Jak na vaše opravy reaguje? Přestane štěkat nebo pokračuje?
Jak se u toho cítíte? Vadí vám, že vás v tu chvíli nevnímá nebo pro něj máte pochopení? Jak to vnímáte a co s tím děláte?
A jak vaše procházka pokračuje poté, co vyjdete ven z domu?
Tahá váš pes na vodítku nebo jde krásně s vámi?
Pokud vás tahá, tak čtěte rozhodně dál…
Demonstruji špatný odchod na procházku se psem. Luna už je více méně v pohodě, ale dříve byla k nezastavení. Chudinka na mě koukala jak z jara, když jsem se jí snažila nějak rozdovádět a navíc na ní začala česky 😀
Ideálně by to mělo být tak, že vás pes (nezávisle na tom, jak moc se na procházku těší) při odchodu z domu vnímá a reaguje na vaše povely. Vnímá, že odcházíte společně.
Odchod z domu je klíčovým k tomu, co se pak děje na procházce potom.
Proč?
„Protože když z domu vycházíte už jako sladěný tým, pak i venku vás pes bude více vnímat a poslouchat vás.“
Právě odchod z domu můžete využít k tomu, abyste si mezi sebou ujasnili pravidla, jak chcete, abyste společně odcházeli z domu. Toto je plně na vás. A k tomu vám také nejlépe poslouží průchod dveřmi.
Zbrklý a bujarý odchod psa z domu je podle mého tou nejčastější chybou, který způsobuje ignorování povelů, neposlouchání a především tahání na vodítku.
Je proto velmi důležité, abyste z domu odcházeli už jako sladěný tým a v pozici toho, kdo vašeho psa vede. (ne ovládá!)
Vezměte si na pomoc pamlsky, které vám pomůžou získat jeho pozornost a motivovat ho ke splnění vašeho povelu (požadavku) a to i přesto, že se nyní těší ven.
Později můžete pamlsky omezit a zcela vypustit.
Dalším pomocníkem se vám stanou právě vaše dveře. Tentokrát jimi pes ale nebude prolítávat i s vámi na druhém konci vodítka, ale dveře vám poslouží k tomu, že je znovu zavřete, pokud se k nim pes bude nepřiměřeně hrnout.
Znovu je otevírejte pomalu a pozorujte, jak pes bude reagovat.
Po 2 – 3 jeho nezdarech pochopí, že má čekat, i když jsou dveře otevřené a vy je budete moci otevřít třeba celé dokořán a on bude čekat na váš povel, aby mohl s vámi společně vyjít ven.
Pokud jsou pro vás odchody stresující, dejte si na ně více času. Zkuste nespěchat a s trpělivostí si počkejte, až si na to pes přijde sám. Nechte ho zjistit, které jeho chování způsobí vaši pochvalu, odměnu a průchod dveřmi a které naopak dveře zavřou.
K tomu musíte být sami v klidu.
Je to zkouška právě i vaší trpělivosti. Pes se totiž naučil, že jí moc nemáte a zjistil, že čím větší vyrvál bude dělat, tím rychleji bude venku. Tohle je ale zásadní past, do které se chytá mnoho pejskařů.
Mluvte se svým psem a říkejte mu, co chcete, aby dělal. Reagujte pozitivně na chování, které jste po něm chtěli a dejte mu najevo, když dělá něco, co nechcete. Prostě ho opravte a docilte toho, abyste ho mohli znovu pochválit.
Cílem není mít psa, který se bojí udělat chybu, ale psa, který je zkoumavý a naučí se řešit vaše hlavolamy. K tomu nutně potřebujete zachovat klidnou hlavu, abyste nenarušili vaši vzájemnou důvěru. Pes se chybami učí stejně tak jako člověk.
„Nebojte se psa nechat chybovat a nemyslete si, že pokud chybuje, vy jste selhali!“
Ani náhodou! To důležité je v tom následujícím! Jak se zachováte, když pes chybu udělá. Na to zaměřte svoji pozornost. V klidu ho opravte a pak ho pochvalte za správnou pozici.
„Právě odchod z domu a průchod dveřmi je dobrou zkouškou sehraného týmu.“
Schválně si to se svým psem zkuste.
Demonstruji, jak by se na procházku se psem mělo z domu odcházet. Druhou část, co dělám po průchodu dveřmi, si pusťte v dalším videu.
Zde vidíte, jak se psem komunikuji, když jde dopředu do tahu. Opravím a vzápětí pochválím. Je důležité psu oznámit, co je špatně, aby pak poznal rozdíl, kdy je to dobře. A o to tady právě jde.
Potřebuje akutně?
Vyžádejte si po něm pozornost a poslušnost, ještě než otevřete dveře vašeho bytu a třeba i ještě chvíli potom, co projdete posledními dveřmi ven. Vystačí vám k tomu povel sedni nebo čekej, oční kontakt, krátká společná chůze na vodítku nebo s ním můžete komunikovat pomocí energie a řeči vašeho těla. (Tak to dělám na videích)
Věřte mi, že to tři minutky vydrží, než ho necháte vyčůrat. A pokud si nejste jistí, zda doopravdy nepotřebuje, zkuste si všimnout, za jak dlouho se po východu ven z domu vyčůrá. Ihned si přisedá, zvedá nohu k čůrání? To asi potřeboval už akutně a ke spěchu měl určitě důvod.
Pokud ale ještě očuchává a dává si na čas s výběrem toho perfektního místa, víte, že to akutní tolik nebylo.
Také si můžete všimnout a porovnat, kolik toho u prvního čůrání vyčůrá. Množství je také zajímavým vodítkem. Měli byste v těhle věcech svého psa dobře znát.
Nicméně to neznamená, že je to nějaké měřítko k tomu, jak dlouho svého psa můžete nechávat samotného. To rozhodně ne. Je to spíše pomůcka k tomu, abyste se uklidnili, že nepotřebuje akutně, abyste domem nemuseli pokaždé prolítávat jako šíp.
Naopak byste se měli ujistit, že pes moč nemusí dlouho zadržovat, aby k takovému akutnímu čůrání nemuselo vůbec docházet. Vzájemná důvěra a klid se tvoří také tím, že se pes cítí bezpečně a bez stresu.
Pár tipů na závěr
Buďte o krok napřed a zajistěte, aby váš odchod proběhl ve větším klidu tím, že se sami zklidníte a nebudete ho v dovádění podporovat. Toto může být velmi těžké ve chvíli, kdy máte štěně, které je prostě velmi roztomilé nebo když jste příliš závislí na jeho projevu lásky k vám.
Vodítko by nemělo znamenat jen nutný odchod ven! I doma můžete zkoušet, jak s vámi na vodítku chodí. Měňte různě směry a odměňujte ho za následování. Můžete také zkoušet vcházet do různých pokojů a zase z nich vycházet nebo využít užší průchod chodbou, kdy je pes za vámi a vy ho můžete zastavit třeba předkročením nohy v případě, že vás chce předběhnout.
Můžete také procházet mezi stolkem a gaučem a dělat slalom mezi židlemi tak, že jde pes za vámi.
Tato společná zábava vás oba učí respektovat jeden druhého, ale jeho hlavně učí, aby důvěřoval ve vaše vedení. Proto je velmi důležité, abyste rozuměli řeči svého psa a uměli na jeho chování správně reagovat. (ani ne příliš hrubě, ani příliš jemně)
Příchod se psem z procházky
Stejně tak, jak je důležité odcházení ven na procházku, tak je důležitý příchod z venku.
„Pes by domů neměl vletět jako divoká střela s pocitem, že mu tam vše patří, ale s respektem k místu, ve kterém bydlí společně s vámi.“
Příchod z venku bývá už jednodušší. Pes je většinou vylítaný a nemá tolik přebytečné energie jako před procházkou.
Do bytu ho vyzvěte až v okamžiku, kdy vnímá, že ho k tomu zvete právě vy. Můžete ho před dveřmi na chvíli posadit, než si sundáte boty. Tím, že čeká na váš souhlas, si pravidelně připomíná, že pravidla domu přicházejí od vás.
A protože můj první ebook 11 klíčů k harmonické komunikaci se psem, byl převážně o procházce se psem, věnuji vám ho ZDARMA dárkem za to, že jste dočetli až sem.
Stačí kliknout na knihu nebo odkaz a ebook o procházce je váš bez jakékoliv registrace.
PS: Po 5 letech bych změnila jen název e-booku na: 11 KLÍČŮ K HARMONICKÉ PROCHÁZCE SE PSEM
S láskou
Naučte se rozumět psí řeči, která je klíčem k srdci vašeho psa - důvěře, lásce a respektu. Nahlédněte do online kurzu férové komunikace se psem - k části o Konejšivých signálech. Přístupy jsou Z-DAR-MA.